Co nás čeká v měsíci říjnu?

Měsíc říjen je zasvěcen modlitbě růžence. Proto se budou naše 2 „Růže“ střídavě modlit každý pátek půl hodiny před večerní mší svatou rozjímavý růženec.

Od pondělí, 1. října se bude v kostele brigádně osekávat sokl, je to první fáze k zahájení prací pro vybudování topení v našem kostele. Mše svaté budou v tomto týdnu od pondělí do pátku slouženy na faře.

V sobotu, 6.října budou v našem kostele v 18:00 LAMAČSKÉ CHVÁLY – jak je uvedeno na plakátku ve farní nástěnce.

V neděli, 21. října je Misijní neděle a bude sbírka na Misie

Ze soboty 28. října na neděli 29. října se mění letní čas na zimní, budeme spát o hodinu déle

Naše farní pouť v Halenkově – jako dar ke stému výročí vzniku Československého státu

Letošní pouť našeho kostela Povýšení sv. Kříže, při kterém jsme vzpomínali 230 let od jeho posvěcení, byla mimořádná. Ptáte se v čem? Přijeli mezi nás autobusem a několika osobními auty milí hosté ze Slovenska, z rodných Švábovec našeho Otce Jána, spolu se svým duchovním, P. Dušanem Majerčákem. Hlavním celebrantem byl provinciál Společnosti Božího Slova z Nitry, P. Pavol Kruták, SVD.

Pán nám požehnal příznivým počasím, umocňujícím krásu onoho dne, mnoho farníků přišlo v krojích, a ty naše kroje se střídaly s kroji východního Slovenska neteří a synovců Otce Jána.

Srdečné bylo přivítání milých hostů ze Slovenska P. Jánem a našimi farníky, hrála dechová hudba. Důstojně jsme společně vstupovali do překrásně vyzdobeného kostela květinami, které lemovaly i vystavenou relikvii ostatků Svatého Kříže. Slavnostní průvod ministrantů, lektorů, jáhnů a kněží vcházel do přeplněného kostela a začala slavná poutní mše svatá. Na jejím závěru děkoval P. Ján Otci provinciálovi, že přijal pozvání, za jeho krásná slova promluvy o smyslu kříže, a také přijal Otec provinciál slova díků za farnost, kde básní Valašská legenda Metoděje Jahna bylo podáno vysvětlení i švabovským poutníkům, v jakém se nacházejí kraji, a kde slouží jejich rodák, náš Otec Ján. Báseň se velmi líbila, uvádíme ji ve Farním hlase pro všechny.

Po obědě, který připravovala řada obětavých farnic bylo svátostné požehnání, zakončené uctíváním ostatků Svatého Kříže. Pro hosty ze Slovenska především, jak sami se vyjádřili, dojemný a nezapomenutelný zážitek. Přiznám se, že pro nás také. Varhany už dávno umlkly a v kostele zněl slovenský zpěv poutníků písní plných soucitu s ukřižovaným Pánem Ježíšem. Loučení u autobusu, mávání za odjíždějícími přáteli. A tehdy mi napadlo, že je to dnes nádherný a skutečně prožívaný dar Čechů a Slováků ke stému výročí vzniku Československého státu.

Patříme stále k sobě, my jsme se ve svých srdcích nerozdělili.

JT

Modlitba budoucí maminky

Hospodine, Dárce života, ty jsi stvořil život, který se utkává v mém lůně. Chválíme tě, že vzniká tak podivuhodně, úžasná jsou tvoje díla. Ty slyšíš každý úder jeho srdce. Dokonale znáš jeho duši, jeho podstata ti není utajena. Ve tvé knize je zapsán život tohoto dítěte, jeho dny jsou stanoveny dříve, než jediný z nich nastane. Podivuhodná je pro mne tvá znalost, vznešená a nepochopitelná. Ty nás všechny obklopuješ zezadu i zpředu a kladeš nás na svou dlaň. Dej, ať nikdy nepochybujeme o tvé péči. Svěřuji ti tento život, který je utvářen v skrytu, spřádán v hlubinách mého těla. Dej, ať toto dítě skrze moji lásku poznává tvou lásku. Už nyní ho zcela odevzdávám tobě, protože vím, že pouze ve světle tvé tváře nalezne pokoj a radost. Když se jednou postaví na své nohy, ať se vždy nechává vést tvoji jistou rukou a ať stále vyhledává tvou laskavou pravici. Ať nikdy neutíká před tvou tváří, ale ať je vždy naplněno tvým Duchem. Amen. /Žalm 139/138/

Všechny maminky světa, jenž přijímají dítko pod své srdcem, přijímají Boží dar nového života. Mateřství je jako poslaná obálka s dopisem z Nebeské pošty, v němž je ukryto vše, čím bude malý človíček vybaven.

Někdy se stává, že některá z žen marně čeká na tento dopis i přesto všechno si s bolestí v srdci přeje být mámou na pravém místě, ale i tady Bůh napomáhá. Ve zralém čase pošle veliký balíček, v němž je ukryto to, na co ženy čekají, dítě, které se jen na chvilku ztratilo, ale našlo domov v jiné rodině, když ta první rodina o něho nestála.

Poté jsou ženy, které se samy ztratily v hodnotách dnešního světa a nechtějí, anebo také nemohou přijmout ani dopis od Boha, ani jeho veliký balíček. Už od počátku pro tento dopis nejsou k zastižení a odmítají se ho jakkoliv dotknout. Odmítají si ho převzít. Tak se dopis navrací ke smutku k Bohu, když je ženě mateřství z jakýchkoliv důvodů na obtíž.

Je to okamžik, kdy se žena zříká nového života a nechce, možná ani nemůže vstoupit do role matky. Přestože je naším největším vzorem Nebeská Matka Panna Marie. Její odvaha a upřímný souhlas, jenž přijala společně s tajemstvím mateřství bez výmluv, reptání, obav a strachu s velikou odvahou a odhodláním, aby na tento svět povila svého Syna Božího.

Jsou ženy, které tak velkou odvahu nemají, ale my lidé je nemůžeme a nesmíme soudit, i když víme, že je to velmi citlivý a bolavý okamžik, když se nový život nesmí nadechnout do tohoto světa. Můžeme se jen modlit za všechny ty nenarozené děti a hledat povzbuzení pro každou novou maminku, aby své dítě s láskou přijala a nezastavila ho před prahem života, do něhož chtějí svým prvním úsměvem vstoupit a rozjasnit každý deštivý den.

A proto i v našem kostele u oltáře Panny Marie v určitém období stojí dřevěný stoleček s balíčkem malých svíček, které zapalujeme za všechnu tu drobotinu, jenž nemohla uzřít krásu tohoto světa a nemohla se zadívat do očí své maminky, která se ochudila o ten nejkrásnější dar života, který už jí nemusí být nikdy nabídnut.

„Zřeknutí se svého dítěte v lůně je největším nebezpečím míru na světě, protože lidi zaslepuje.“ Říká svatá Matka Tereza z Kalkaty. A proto se svět ani lidé neodvracejí k této otázce zády, ale svým názorem se snaží, aby každé zdravé početí dozrálo v nový hodnotný život, jelikož svět a rodiny mají své děti přijímat a nikoliv od sebe odhánět. Rodina je, bude a zůstane základní buňkou každé lidské společnosti.

Ale jsou i dobré okamžiky, kdy se budoucí maminka rozhodne jít jinou cestou než tou, která zastaví nové zrození. Jako v tomto příběhu jednoho ženského lékaře:

Vyhledala mne mladá žena, jenž byla ženou profesora, a pomáhala mu v jeho vědecké práci. Řekla mi, že je poprvé těhotná, ale dítě opravdu nechce, jelikož se nevdávala proto, aby měla děti, ale proto, aby mohla vědecky pracovat a kariérně růst.

„Možná,“ namítl jsem, „by váš muž měl raději matku s dítětem než vědeckou spolupracovnici.

„Tomu nevěřím,“ řekla povýšeně. „A kromě toho, je to moje věc a nikomu do toho nic není.“

„Každopádně se mnou nepočítejte, nepomohu vám, a než navštívíte jiného lékaře, dobře si vše rozmyslete.“

„Už jsem se dávno rozmyslela.“

Poté jsme se na sebe dlouho dívali, aniž bychom řekli slovo. Pak jsem jí docela klidně řekl: „Chcete tedy usmrtit své vlastní dítě. Jste vražedkyně!“ Zbledla zlostí, popadla kabelku a práskla za sebou dveřmi.

Za sedm měsíců mi někdo zavolal. Byla to ona žena: „Pomůžete mi při porodu mého dítěte?“ Musel jsem se tomu pousmát. Samozřejmě jsem jí rád a ochotně pomohl. Pak nevěděla, jak mi vyjádřit dost díků za „své vnucené mateřské štěstí.“ Po čase se stala ještě maminkou dalších tří dětí a dlouhá léta mi posílala květiny a děkovné pozdravy.“

„A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě“

Evangelium Janovo 12, 32

Všechny malé i velké, mladé i dříve narozené, do kostela chodící i nechodící, Huslenčany, Hověžany, Halenkovjany i všechny, kdo budou chtít přijít, srdečně zveme na

Ekumenickou neděli

s požehnáním nového huslenského kříže, která se bude konat dne

7.10. 2018 od 15.00 hodin v evangelickém kostele v Huslenkách

Program:

• ekumenická bohoslužba pod vedením evangelického pana faráře Mgr. Jiřího Palána a huslenského rodáka P. Mons. Mgr. Josefa Maňáka
• požehnání nového kříže u kostela
• posezení všech lidí dobré vůle na huslenské faře, občerstvení je zajištěno

Přijďme se navzájem poznat, povykládat si, zazpívat si, odpočinout a společně tak chválit Boha, který dal každému z nás život a naději.

Srdečně vás zvou: Obec Huslenky, farní sbor Českobratrské církve evangelické, Římskokatolická farnost Hovězí a Římskokatolická farnost Halenkov.

Byli jsme na „premiéře“ kaplana pro mládež v děkanátu Vsetín

Jak jsme již v minulém Farním hlase uvedli, je Otec Ján jmenován Arcibiskupstvím v Olomouci od letošního července kaplanem pro mládež v děkanátu Vsetín.

V pátek, 21. září se konala ve Vsetíně „jeho premiéra“ – první mše svatá pro mládež v 17:00 h. Věděla jsem, že se z naší farnosti chystá na tuto mši svatou pro mladé hodně mladých, ale jako „ne zrovna mladá“, zvědavá ženská, jela jsem tam také. A stálo to věru zato.

Mladí v silné převaze v kostele, plni očekávání všeho nového, pan farář se přiznal k trémě, které ovšem vůbec nebylo třeba, jak se záhy ukázalo v promluvě.

Velmi oslovila – a myslím, že všechny – vzpomínka tří našich papežů. P. Ján uvedl, že Svatý Otec Pavel Jan II. byl papež, který cestoval po všech kontinentech a hledal mládež, dával ji dohromady. Svatý Otec Benedikt XVI. Byl papežem, který mládež vyučoval a současný Svatý Otec František učí mládež se smát, mít radostné srdce.

Celá mše svatá byla opravdovým zážitkem, moje zvědavost byla snad po prvé „na místě.“ Tak vzhůru do dalších „premiér“, Otče Jáne, máte kolem sebe skvělé mladé lidi a tu počáteční trému odložte navždy.

Nad stránkami našich matrik:

Křty: Do našeho farního společenství byli přijati ke křtu svatém tito noví farníci:
Ondřej, Ondřej, Gabriela, Václav, Šimon, Filip, Pavel, Filip, Lukáš a Jakub

Pohřby: Od posledního zveřejnění ve Farním hlase jsme se rozloučili s těmito našimi farníky:

31.8.2018

ŠULÁKOVÁ Justina, roz. Potočárová

Nový Hrozenkov – Lušová 9

86 let