Blahopřání našemu Otci arcibiskupovi!

Náš pan arcibiskup, Mons. Jan Bosco Graubner, oslavil na sklonku srpna s požehnáním Božím 70 let svého života.

S celou arcidiecézí toto jubileum oslaví při mši svaté v olomoucké katedrále, v sobotu, 1. září, jak nás zve text pozvánky ve farní vývěsce.

Modleme se za našeho pana arcibiskupa, kéž mu Pán požehná i nadále, aby nás mohl všechny ještě dlouho moudře vést po cestách víry k Bohu, Otci Všemohoucímu.

Bůh Vám žehnej, Otče arcibiskupe!

Pouť cukrářů a kuchařů na Svatém Hostýně

11. srpna 2018 se poprvé konalo na Svatém Hostýně setkání kuchařů a cukrářů České republiky.

Jak uvedl v Listech svatohostýnských P. Jiří Šolc, SJ, může to být i příležitost k zamyšlení, abychom si vážili jídla jako Božího daru a používali ho přiměřeně k obnově sil i zdraví.

Naši farnost zde reprezentovala Monika KOŇAŘÍKOVÁ, které blahopřejeme, děkujeme a přikládáme její dojmy:

„Dne 11. srpna se uskutečnila pouť cukrářů a kuchařů na Svatém Hostýnku.

Potom, co jsem se dozvěděla veškeré informace, jsem se na tuto pouť rozhodla vypravit. Bylo to dobré rozhodnutí, které mi při pomyšlení na tuto pouť bude ještě dlouho vyčarovávat úsměv na tváři a pokoj v srdci.

Mše byla nádherná a přítomný Otec arcibiskup Jan Graubner se zamýšlel nad tím, jak je práce cukrářů náročná, ale zároveň nádherná a sladká, také se zmínil o podstatě a úkolech rodiny. Mé srdce plesalo a oko nezůstalo suché.

Po skončení mše nastal můj velký úkol: Předat Otci arcibiskupovi dvě perníkové srdce za celou naši farnost – jedno s pozdravem a druhé k jeho krásným 70. narozeninám. Vše se povedlo a já se s Otcem setkala.

Jeho oči neskrývaly radost z darů od naší farnosti a z naší štědrosti byl velmi potěšen.

Domů jsem se vracela s radostí, plná dojmů a pozdravů a díků celé naší farnosti.“

Farní tábor pro děti 2018

Opět po roce se konal dětmi i mládeží oblíbený farní tábor pro děti.

Vše vypuklo v pátek 27.7. v 15:00h, děti se postupně scházely na faře a začalo to pravé dovádění.

Hrály se seznamovací a poznávací hry, které měly za úkol, aby se děti ještě lépe poznaly. Také byly nachystané hry, při kterých musely ukázat jednotu a samy měly šanci zjistit, že jeden bez druhého a pomoci nic nedokážou. Jak jinak, než že děti vše pochopily, spojily síly a samozřejmě vše zvládly na výbornou.

Když se blížil čas mše svaté, vyhnal nás ze zahrady déšť, který neutichl ani po skončení mše, a tak se děti musely odebrat k domovu, neboť stany byly neobyvatelné a hrozilo prochladnutí.

Na dětech bylo vidět zklamání a lítost, avšak vše změnilo po zprávě, že na druhý den po mši svaté tábor pokračuje.

Po mši svaté a bohaté snídani z dobrot, které šikovné maminky připravily, se pokračovalo dál. Pro děti bylo nachystáno spousta her jako třeba: pavoučí síť, klobouk, kvíz, nebo záchodová babka a další

Po tak aktivním dopoledni následoval výborný oběd, který pro nás připravila Martinka v podobě už tradičních boloňských špaget, které jsou u dětí tak oblíbené.

Čas nám rychle utíkal a pomalu se blížil odchod domů, ale ještě předtím bylo pro děti připravené malé překvapení v podobě pohádky Popelka, která byla moderně vystižená a vesele dětem podána našimi mladými vedoucími.

Není divu, že se farou otřásal smích dětí. Nejen smích, ale taky šťastné oči našich dětí byly odměnou jak pro vedoucí, tak i pro našeho Otce Jána. Všem organizátorům i účastníkům patří velký dík!

Naše putování na Slovensko

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách. Veď mě ve své pravdě a uč mě, neboť ty jsi Bůh, můj Spasitel. /ŽL 25/

Když se řekne pouť, každý člověk si pod tímto slovem vybaví jiný obraz. Dítě si vzpomene na pouťové atrakce, cukrovou vatu a velký shluk lidí kolem stánků s různým lákavým zbožím. Dospělý člověk si vybaví cestu a nová setkání, která ho na dané cestě potkají.

Křesťan má slovo pouť spojeno s určitým cílem, který si v sobě nese jistý hluboký úmysl, v němž obohatí své srdce a nitro zároveň. A očekává, že mu Bůh danou cestu zajisté ukáže, bude ho na ni chránit a povede ho k jistému poznání i moudrosti, jak se v žalmu zpívá.

A to jsme také na našem putování do rodných míst Otce Janka vnímali. Putovali jsme celé tři dny, které jsme prožili v komunitě lidí, jenž si v tomto čase uměli popovídat, zazpívat si, podělit se o společné zážitky, navzájem si pomoci, když bylo potřeba a také se společně zastavit při modlitbě, která nás doprovázela po celé dny. Byli jsme tu jeden pro druhého a tvořili jsme jakýsi malý mikrosvět dobrých, pozitivních a radostných věcí, které by měly být každodenním chlebem ve všech farních společenství.

První zastávkou se nám stala rodná vesnička Otce Janka - Švábovce, v níž nás upřímně a srdečně přivítala celá jeho rodina i s tatínkem panem Rušinem. První kroky nás zavedly na mši svatou do místního starobylého kostela svatého Filipa a Jakuba, který v sobě ukrýval zbytky středověkých fresek, které v sobě nesly život svatých a výjevy z Bible.

Po krátké návštěvě Hozelského kostela, jenž patří k mladým stánkům Páně, mne v něm samém zaujala nádherná, rukou mistra vyřezávaná, Křížová cesta.

Po prohlídce kostela a společné modlitbě jsme se odebrali k našemu cíli, což byl Goralský dvor v Haligovcích, který se nám stal na dva dny přechodným domovem, z něhož jsme vyjížděli na další naše cesty, na nichž jsme mohli poznávat malebný slovenský kraj pod Tatrami, který si nese svůj půvab a kouzlo vysokých hor plných skalisek a modrých toků řek a ples.

Jednou z nich je i říčka Dunajec, kterou jsme splavili na typických vorech – pltích, z nichž jsme mohli se zatajeným dechem vnímat celou tu boží krásu přírody podtrženou tím, že to vše pro člověka Bůh stvořil s velkou láskou pro každé lidské srdce, aby mohlo plesat nad tímto velkým dílem našeho Stvořitele.

Plní zážitků z plavby a krátké pěší procházky jsme náš vydařený den zúročili při mši svaté v nedalekém kostele, kde se k nám přidala i celá rodina Otce Janka, abychom se po společné večeři všichni zastavili na kus řeči a zazpívali si valašské i slovenské lidové písničky, které pro nás připravili naši mladí hudebníci, poněvadž byli vždy živou notečkou, která rozezpívala malé i velké zpěváky.

Poslední cesta našeho putování směřovala do Levoče, která je městem, jenž ve svém středu uchovává největší sakrální stavbu na Spiši – Kostel svatého Jakuba Staršího, který vyzdobil svým velkým dílem Mistr Pavel z Levoče, jemuž Bůh do vínku dal obrovský dar řezbářského umění, aby mohl svým dílem gotických křídlových oltářů a soch ukázat velikost, slávu a nekonečnost Boží lásky k člověku.

Siluetu tohoto druhého největšího kostela na Slovensku, jenž je zapsán do Seznamu Světového dědictví UNESCA, jsme již viděli z nejstaršího, nejvýznamnějšího a dnes už světového poutního místa na Slovensku, z Mariánské hory, na níž vévodí neogotický kostel – Bazilika Navštívení Panny Marie, kterou roku 1995 navštívil i papež Jan Pavel II., při jehož mši svaté bylo přítomno 650 tisíc věřících. Bazilika minor na Mariánské hoře je opravdovým svědectvím veliké a oddané víry člověka k Bohu a Panně Marii. I my sami jsme mohli naši víru s modlitbou v srdci předat tomuto místu na společné mši svaté, jenž celebroval Otec Janko, aby byla cílem, radostí, vděčností a upřímného poděkování za naše putování, z něhož budeme čerpat jako z živého pramenu hodně dlouho.

Byla to pouť, na které jsme prožili kus dobrého, veselého, zajímavého a plnohodnotného času, který nám byl dán, abychom mohli posílit celé naše farní společenství, poznat jeden druhého a být si vždy nablízku se svou vírou a radostí pro všechny, kteří chtějí poznávat nová místa, kde kráčela ruku v ruce historie křesťanství se svými poutníky, aby mohli rozšířit své obzory a naplnit si každý kout své tělesné schránky, jenž opatruje duši člověka, krásou Boha a radostným pohledem na svět.

Pouť z farnosti na Svatý Hostýn

jsme letos vykonali dvěma autobusy v úterý, 24. července. Počasí nám přálo, konali jsme společně Křížovou cestu a po požehnání Otcem Jánem jsme se vydali k hrobu P. Františka Měsíce, SJ, abychom ve vděčných modlitbách poděkovali Pánu za tohoto dobrého kněze, kterého máme v živé paměti ze svátosti smíření na Svatém Hostýně, a také proto, že vyučoval v Halenkově náboženství naše děti.

V modlitbách jsme se zastavili také u hrobu pana arcibiskupa Mons. Františka Vaňáka. Pak následovala mše svatá, kterou celebroval Otec Ján a po obědě při svátostném požehnání nám posvětil zakoupené památky, které jsme si vezli domů. Vděčně jsme se duchovně obohaceni vraceli …

Nad stránkami našich matrik:

Křty: Do našeho farního společenství byli přijati ke křtu svatém tito noví farníci: Anna, Matyáš, Tobiáš, Michal, Matyáš, Šimon.

Pohřby: Od posledního zveřejnění ve Farním hlase jsme se rozloučili s těmito našimi farníky:

20.7.2018	Marie KÖVEROVÁ, roz. Šuláková	Huslenky 622	56 let
25.7.2018	Emílie CHRÁSTECKÁ, roz. Pončíková	Nový Hrozenkov – Lušová 20	77 let
26.7.2018	Anna TYDLAČKOVÁ, roz. Tydlačková	Halenkov 418	55 let
27.7.2018	Anežka KOPECKÁ, roz. Šuláková	Halenkov 122	91 let