Moji milovaní farníci,

když Ježíš poslal své učedníky, aby hlásali Boží království, řekl jim: „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte.“ (Mt 10, 8). Pán chce, aby se jeho království rozšiřovalo skrze skutky lásky prokazované zadarmo. Skutky této Boží lásky mají mnoho podob. My jsme spolu prožili nádherný měsíc květen, ve kterém se tato láska často projevila v konkrétních situacích.

V naší farnosti jsme v průběhu tohoto měsíce putovali po všech kapličkách, které Bohu a naší nebeské matce Panně Marii z vděčnosti postavili vaši předkové. Svou hojnou účastí na mších svatých jste zvěstovali Boží království okolnímu světu. Pohoštění po mších svatých svědčí o vaší štědrosti a mělo také velký význam, protože jsme při něm vedli rozhovory jako bratři a sestry. Všechny tyto vaše skutky Bůh proměňoval na lásku a my jsme spolu ohlašovali evangelium, aniž bychom si to nějak zvlášť uvědomovali. Právě to je v očích našeho Boha velmi hodnotné.

V tomto měsíci jsme také světili kapličku sv. Huberta v Kýchové a prožili jsme slavnost Božího Těla, při které jste mnozí přiložili ruku k dílu, aby byl oslaven Bůh a aby mu byla prokázána náležitá úcta, která mu od počátku věků patří. I to, že jsme veřejně před světem vyznali naši víru a ukázali, komu patříme a komu se klaníme, byl projev vaší odvahy a živé víry ve vašich srdcích.

V mém srdci je vděčnost Bohu za vás. Vždyť odvážný křesťan je šťastný křesťan, a jeho silou je sám Ježíš Kristus, jehož vláda je věčná. Přeji vám mnoho sil a optimismu do dalších dní, ale také odvahu a stálou věrnost Bohu a jeho církvi, které jste neoddělitelnou součástí.

Ať vás chrání naše nebeská Matka a žehná Bůh, kterého máme ve svých srdcích. S láskou Ducha Svatého a úctou k vám,

Malý cestovatel

Cesta za poznáním historie křesťanství se stává nejen pro dospělé, ale především pro děti tím nejživějším pramenem, který osvěží ducha i schránku těla každého člověka. Seznamovat se s životy svatých, kteří pro svoji víru trpěli či dokonce byli umučeni, je také jistá cesta, která nás vede k upevnění naší víry. Otevírá nám oči k nahlédnutí, jak silní lidé to museli být, že za svoji víru byli ochotni dát to nejdražší, co měli - svůj život, své bohatství i své pohodlí, ve kterém někdy i my sami zůstáváme ukryti a nejsme nakloněni udělat něco navíc pro druhé, třeba jen drobnou malou obyčejnou věc, která druhého člověka potěší a třeba mu i pomůže v jeho svízelné situaci.

Takovým světcem, jenž se obrátil k Ježíši Kristu a pomoci pro druhé lidi, byl i svatý František z Assisi. Patron Itálie, ekologů a ochránců přírody či skautských vlčat, pro něhož byla typická prostota, chudoba, láska k Bohu a všem bližním, bývá vzýván proti bolestem hlavy a v minulosti proti moru. Z jeho honosného života jej vysvobodil hlas, který uslyšel jednou v polorozpadlém chrámu svatého Damiána, když jeho nitro oslovil Bůh: „Františku, jdi a obnov můj dům, který se, jak vidíš, rozpadá.“ Obnova se týkala toho, aby vnesl do církve návrat k evangeliu a jeho podstatě. Spolu s ním vzniklo i první františkánské společenství.

Své pozemské putování společně se svými druhy prošel v obrovské chudobě, přesto byl nesmírně bohatý, jelikož byl spojen s Kristem a v jeho lásce dobýval svět. Je to jen několik málo dní, co se s jeho životem a posláním seznámil malý Martin Vrážel z druhé třídy ZŠ v Halenkově, který se na tak dalekou cestu se svým tatínkem moc těšil.

Aby nezapomněl na své spolužáky a na paní učitelku Jarku, dostal na cestu malý domácí úkol. Až bude v chrámu tohoto světce, aby v něm za nás předal svou modlitbu. Svůj úkol splnil na výbornou.

A to by nebyl náš Martin, aby nám něco nepřidal navíc, jelikož je bystrým a zvídavým chlapcem, jenž si nese ze své rodiny živou víru. Připravil si tedy se svou maminkou do hodiny čtení krásný referát s obrázky a příběhy svatého Františka z Assisi spolu s drobným dřevěným křížkem, který ho z daleké cesty doprovázel z jeho putování domů. Začtěte se tedy i vy sami do jeho dětského referátu.

Svatý František z Assisi – kouzelného městečka na pahorku

Assisi je hezké historické městečko ve střední Itálii. Je to nejznámější poutní místo Itálie. Městu vévodí mohutná bazilika svatého Františka z Assisi spolu s klášterem.

František se narodil v Assisi v roce 1181 (někdy se uvádí rok 1182) v rodině bohatého obchodníka s látkami. Otec svého syna nazýval Francesco, přestože se vlastním jménem jmenoval Jan. Později se stal vojákem a toužil se stát rytířem, aby byl slavný a bohatý. Jednou uslyšel hlas a jeho život se změnil. Vzdal se všeho bohatství a začal opravovat kostely, žil v chudobě a lidem povídal příběhy o Bohu, jeho dobrotě a lásce. Františkovi dokonce naslouchala všechna zvířata.

Pokaždé, když děti seznámí spolužáky se svým referátem, který si připravují sami nebo s rodiči, dávají ve třídě i kontrolní otázky, aby si nové poznatky z různých oblastí jejich života děti zapamatovaly. I Martin se na děti připravil a položil jim své otázky o svatém Františkovi. Jak mu říkal otec? Byl to chudý chlapec? Kde se narodil svatý František? Čím chtěl být? V jakém státě leží Assisi?

Prožít něco zajímavého, důležitého a podstatného v dětství se nám vrací po celý život. Tak jako Martin prožil svoji dalekou a náročnou cestu do Assisi a dokázal se se svými zážitky podělit s kamarády i se mnou. Tento otisk víry mu v jeho dětské duši zůstane už napořád.

O životě a odkazu svatého Františka by se dalo napsat nespočet stran, ale dnes jsme se jeho života dotkli očima malého Martina. Poselství svatého Františka se odráží pro nás všechny v jeho krásné modlitbě, která začíná slovy: „Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel lásku...“. I těmito slovy můžeme začínat každý nový den.

Jedeme do Nitry na svěcení kněží

Dostali jsme oznámení do farnosti, že v Roce milosrdenství budou vysvěceni na kněze v kostele Nanebevzetí Panny Marie v NITŘE NA KALVÁRII v sobotu, 11. června 2016 v 10,00 h

bohoslovci Společnosti Božího Slova: Peter F I L L O a Milan T O M A N

Objednali jsme u Charity autobus a pojedeme spolu s našim duchovním správcem do Nitry, abychom byli svěcení nejen účastní, ale mohli se společně z této nově udělené svátosti upřímně těšit a radovat.

Modlitba živého růžence

Dá se žít několik dní bez jídla, ne však bez modlitby. Modlitba je klíčem rána a závorou večera. Modlitba je onou svatou smlouvou mezi Bohem a člověkem, jejíž mocí se osvobozujeme z moci knížat temnoty. Buď se spojíme se silami zla, nebo se silami dobra. Ať tedy každý zkouší a přesvědčí se, že každodenní modlitba přidává životu cosi nového, co se nedá nahradit ničím jiným.

Člověk se může modlit různými modlitbami, které mu otevírají cestu nejen k Bohu, ale i k ostatním svatým. Jednou z nich je i modlitba růžence, která má svůj kořen v modlitbě žalmů. Růženec je modlitba velkých milostí, rozjímavá a niterná, v níž jsou obsaženy nejlepší ústní modlitby. Nazývaná též latinsky rosarium neboli „zahrada růží“. Je to meditativní opakovací modlitba, na níž by se nemělo zapomínat. I učitelé duchovního života radí. Ani jeden den bez modlitby růžence, protože ona sama nás uvádí do tajemství víry. Stala se modlitbou Církve a nese v sobě i významný prvek mariánské úcty.

Podkladem růžence je uvažování o událostech ze života Krista, který je ve středu růžence, a tedy i ve středu rozjímání. Je to rozjímání o dvaceti podstatných a zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívala také jeho matka Panna Marie. S růžencem tedy můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Střídá se v něm radost i utrpení a končí velkým oslňujícím světlem - vzkříšením. Věřící lidé znají růženec, andělský, radostný, bolestný, slavný, sedmibolestný i sedmiradostný růženec.

Vedle modlitby růžence jsou tu i další modlitby např. korunky nebo litanie, k nimž náleží například Korunka k Božímu Milosrdenství. Rok 2002 byl papežem Janem Pavlem II. zasvěcen rokem růžence, on sám zavedl ještě jedno nové růžencové tajemství - růženec světla. Ke všem svatým, k nimž se obrací naše křesťanská modlitba, zaujímá své mimořádné postavení i Maria, Matka Páně. U ní člověk hledá její pomoc, protože Maria je „Potěšením zarmoucených,“ „Pomocnice křesťanů“, „Matka dobré rady.“ Panna Maria je vyvolená a blízká Bohu. Každý křesťan si může být jistý její láskou, do níž můžeme přenést veškerou svoji bídu, bolesti a strasti. K ní vysíláme své prosby, aby pomohla, aby za nás společně se všemi světci prosila u Boha. „Kdo miluje Nejsvětější Matku, je vždy šťasten. Přečistá Panna Maria nás přibližuje k Ježíši.“ Napsal svatý Jan Bosko. A proto je tak důležité, abychom tuto modlitbu růžence měli v lásce, úctě, a přes ni denně podávali svá srdce všem, kteří na nás s Ježíšem Kristem každý den myslí, ochraňují nás a opatrují společně s Pannou Marii, matkou a maminkou celého světa.

Odříkání růžence může být zbožnou melodií, kterou Pánu všechno předkládáme jako Panna Maria. Důležitý je i úmysl, se kterým se modlíme. Je tedy vždy důležité se na slova modlitby soustředit i na jednotlivá tajemství, která se probírají. Aby pozornost člověka byla upnuta k modlitbě, míváme v ruce často praktického pomocníka k počítání dílčích modliteb v podobě růžence nebo růžencového prstýnku. I mnoho světců je s růžencem zobrazováno.

Bývá zvykem, že ve farnostech jsou společenství Živého růžence. I v naší farnosti máme dvě skupinky „Růže“. Jednu vede paní Anna Křenková a druhou paní Helena Jurčíková. V každé z nich je dvacet žen, které se každý den modlí jeden z desátků růžence, aby naše farnost společně s duchovním správcem P. Janem byla silná, zdravá a rozvíjela se. Tak jako letní růže, která svoji vůní a krásou obdařuje tento pozemský svět, jelikož modlitba růžence není starobylou modlitbou našich předků, ale je stále svěží a omládne v ústech každého z nás, když dané prosby putují do nebeských výšin.

Nad stránkami našich matrik:

Křty:

12.6. - Ema ŠULÁKOVÁ, Huslenky 590 (7)

Sňatky: V měsíci červnu si udělí v našem kostele svátost manželství snoubenci:

v sobotu, 18. června v 10,00 h, Michaela KOPECKÁ z Halenkova 503 a Jakub HURNÍK z Jablůnky 281

v sobotu, 25. června ve 12,00 h, Pavel ROŽNOVJÁK z Halenkova 118 a Lucie PIFKOVÁ ze Vsetína 1684

Pohřby: Od posledního zveřejnění ve Farním hlase jsme se rozloučili s těmito farníky:

3.5. - Josef FUJERIK, Halenkov – Dinotice 176, 62 let (10)

6.5. - Marie FOHLEROVÁ, roz. Novosadová, Halenkov 521, 77 let (11)

12.5. - Anna KOŘENKOVÁ, roz. Koňaříková, Halenkov 614, 65 let (12)

3.6. - Zdeňka ČANÍKOVÁ, roz. Krhovjáková, Halenkov 526, 84 let (13)

Farní den na poprvé a rovnou na jedničku.

První sobota v měsíci květnu přinesla pro naši farnost nečekanou a vlastně i nebývalou událost. Konal se poprvé v dějinách farnosti FARNÍ DEN.

A jak jinak se tato akce mohla začít, než slavnou mší svatou s intencí za prohloubení víry, vzájemné lásky, Boží milosrdenství i požehnání celé naší farnosti.

Po skončení mše svaté se prezentoval před oltářem kostelní sbor, jindy ukrytý na kůru, z něhož se však pokaždé linuly kouzelné hry na nástroje a smíšené zpěvy ženských i mužských hlasů. Výběr písní měl sbor pěkně seřazen do liturgického období roku, písně k tomu zaměřené byly perfektně nacvičené a ještě lépe byly přednesené. Ta poslední byla určena milému duchovnímu správci – P. Jánovi – Mnogaja ljéta, mnogaja ljéta. Všichni přítomní se s úsměvem otáčeli na místo, kde seděl náš oslavenec...

Po chvíli vystoupil z lavice, přišel blíže za sborem, kde mu jeho zástupkyně předaly kytičku, sladký dar a také zde dostal ve verších příslib dlouho skrývaného dárku, ale až na zahradě ...

My, vpředu sedící v kostele, jsme se pro ukázněné neotáčení dověděli o přítomnosti i P. Marka Poláčika z Nového Hrozenkova i br. Juraja Begányho na celém koncertě.

Společně jsme přešli na farní zahradu, kde se připravoval guláš, mladší farnice roznášely napečené sladké dobroty na stoly a všichni jsme očekávali dovoz slíbeného dárku pro P. Jána. Stalo se. Rodinka Strnadlových přivezla ve svém autě ověnčené kolo – dar od farníků pro svého duchovního otce. Radost a překvapení P. Jána z tohoto dárku nebrala konce, farníci jej za zkušební jízdu odměnili potleskem.

Svátost prvního svatého přijímání ve farnosti

budeme mít v neděli, 12. června, při mši svaté v 10,00 h.

Maličkých nechte přijít ke mně, maličkým přejte u mne být,
Království nebes, svaté sémě, v srdcích jim navždy bude žít.

Po prvé přistoupí ke Stolu Páně tyto naše děti:

Ó, Bože náš, vem dítky svoje
ve milost svou a je vždy chraň.
Nechť v srdci Tvém zří dobra zdroje
ve milost svou a je vždy chraň.

Modleme se za naše děti, budoucnost církve !!!

Halenkovské slavnosti

V sobotu, 4. června proběhne v Halenkově již 13. ročník Halenkovských slavností. Jejich zahájení bude v kostele Povýšení svatého Kříže v Halenkově slavnou mší svatou v 9,00 h za hudebního doprovodu sólistů Chorus collegium Odry Martina Jakubíka. Slavná mše svatá je obětována za všechny nositele Čestného občanství a uznání Halenkova a za halenkovské občany a farníky.

Oživme si jména těch, kteří se stali nositelem titulu ČESTNÝ OBČAN HALENKOVA:

1. JOSEF JÜLEK, ředitel halenkovské továny firmy THONET, uděleno 8. září 1886
2. Msgre THEODOR SCHLEGL, dlouholetý farář, děkan, konsistorní rada a papežský komoří, uděleno v roce 1890
3. THEODOR THONET, velkopodnikatel, spolumajitel továrny GebrüderThonet v Halenkově, uděleno 6. prosince 1911
4. P. JAROSLAV KUCHAŘ, dlouholetý farář, děkan a čestný kanovník kroměřížské kapituly, uděleno „in memoriam“ 20. května 2007
5. KAREL VALA, učitel a ředitel školy v Halenkově, uděleno „in memoriam“ 25. července 2007
6. JOSEF DRGA, dlouholetý ředitel podniku UP závody Bučovice, uděleno 18. února 2008
7. SILVESTR KAZMÍŘ, halenkovský rodák, žijící ve Vsetíně, uděleno „in memoriam“ 28. července 2013

Nositelé ČESTNÉHO UZNÁNÍ OBCE HALENKOV:

1. Prof. ThDr. et Ing. FRANTIŠEK KOPECKÝ, kněz salesián, žijící v bavorském Benediktbeuernu, předáno 21. května 2011
2. ANTONÍN SUROVEC, rodák a funkcionář Halenkova, uděleno 15. listopadu 2011
   JEDINÝ Z OCENĚNÝCH ŽIJÍCÍ, KTERÝ SE LETOS, 17. KVĚTNA DOŽIL JUBILEA 85-TI LET