Pozdravena buď Matka Ježíše i Matka naše.

Moji milovaní bratři a sestry, tímto pozdravem chci započít moji krátkou promluvu na měsíc říjen, který je zvlášť zasvěcený naší Nebeské Matce Panně Marii. I v naší farnosti chceme tento měsíc prožít v užším spojení s tou, která nám je tím nejkrásnějším příkladem, jak následovat jejího syna Ježíše Krista a jak plnit vůli našeho Nebeského Otce.

Proto vás chci povzbudit k intenzivnější modlitbě svatého růžence jak v našich rodinách, tak v Božím chrámě, kde se budeme modlit rozjímavý růženec a kde se můžeme s naší Nebeskou Matkou zamýšlet nad dějinami naší spásy.

A to obzvlášť tento rok, kdy si připomínáme sté výročí zjevení ve Fatimě. I toto zjevení nám potvrzuje, že Panna Maria je jako dobrá matka stále s námi a v každé situaci – obzvlášť v těch těžkých – nám pomáhá a chrání nás. Neustále za nás prosí svého syna Ježíše Krista, jako milující matka své děti doprovází na pozemské pouti a záleží jí na tom, abychom nalezli pravý směr a cíl.

Vždyť každé matce záleží na jejích dětech, aby se jim dobře žilo zde v časnosti, a abychom se potkali na věčnosti.

Pokusme se najít si čas pro naši Nebeskou Matku. Není jen naší ochránkyní, ale hlavně milující matičkou, která bdí nad svými dětmi.

S úctou a láskou Ducha Svatého,

Svaté biřmování, 27. 8. 2017

Poslední srpnovou neděli žila naše farnost neobyčejně pěknou a hřejivou atmosférou.

Navštívil nás olomoucký pan arcibiskup, Mons. Jan GRAUBNER, aby udělil svátost biřmování 62 rok připravovaným farníkům k jejímu převzetí. Slavnostní průběh celé mše svaté se zapsal do srdcí všech přítomných, náš pan farář měl z opravdového prožitku mše svaté neobyčejnou radost a pozornému oku neunikla ani skutečnost, že také pan arcibiskup odcházel z kostela se spokojenou tváří. Milým překvapením bylo pro něj i to, že jsme nezapomněli na jeho úterní narozeniny a celá farnost spolu s P. Jánem oslavenci srdečně blahopřála.

Lidové misie v Halenkově, 10. – 17. září 2017

A ještě neodezněla slavnostní nálada v našich srdcích z návštěvy pana arcibiskupa a vítali jsme novou návštěvu v našem kostele. Tentokrát se jednalo o 3 misionáře ze Společnosti Božího Slova v Nitře, a to P. Jana Kušniera, SVD, P. Milana Tomana, SVD a P. Jozefa Strečka, SVD. Přijeli, aby zdejším farníkům přiblížili Lidové misie, které nebyly v naší farnosti od roku 1945, tj. 72 let.

Ohlášený program Lidových misií už předem sliboval mnohé, ale výsledek předčil naše očekávání. K radosti přednášejících i našeho duchovního otce Jána byl každodenně farníky pěkně naplněn kostel, se zájmem jsme přijímali do svých srdcí všechna kázání, promluvy, přednášky pro muže, pro ženy, rozjímání nad tématem „Sedm hlavních hříchů“, „Odpuštění – potřeba smíření se s lidmi“, „Ježíš – Spasitel“, „Eucharistie“, „Smysl utrpení – Bůh tak miloval svět“, „Smysl a poslání rodiny“. Také jsme byli přítomni kající pobožnosti, přednášce o misiích, obnově křestních slibů, „Nikodémově noci“.

Účastnili jsme se svaté Adorace s individuálním požehnáním a požehnání chleba, přijali pomazání nemocných, poklonili se před křížem, spojené s křížovou cestou, účastnili se obnovy manželských slibů.

Po mši svaté večer se setkala s misionáři mládež farnosti a na závěr misií byl požehnán misijní kříž před kostelem. Bohem naplněný týden ve farnosti skončil, misionáři odjeli zpět do Nitry a na nás je, abychom to, co jsme přijali do svých srdcí a myslí, nejen tam nechali uloženo trvale, ale abychom tím žili své všední dny.

Dětský minitábor na faře

Ve dnech 1. – 2. září, tj. v pátek a v sobotu se v naší farnosti konal minitábor pro děti. Děti se začaly postupně scházet před mší svatou, aby si na faře odložily svoje věci.

Zahájení tábora bylo mší svatou, po ní následovala večeře z různých dobrot, které nám připravily ochotné maminky dětí. Když jsme se nasytili, následovaly hry, jako ku příkladu „HOUSENKY“, což znamenalo proplazit se ve spacáku na čas na jiné místo. Děti se toho pěkně zhostily a byla radost s dívat na jejich obličej, plný úsměvů z tak povedené zábavy.

Zasoutěžil si dokonce i náš Otec Ján, který se umístil s nejlepším časem. Po tak náročné zábavě následovala pohádka „V hlavě“ a všem se líbila, jak dětem, tak i nám mladým.

Původní plán, že budeme spát na farní zahradě venku musel být pro nepříznivé počasí změněn a ustlali jsme si na faře, kde jen všude bylo místo.

Druhý den v sobotu jsme začaly rozcvičkou, následovala snídaně a po ní aktivity, jako hraní stolních her, fotbal, soutěž s lentilkami a nácvik zpěvu, protože nás čekala mše svatá pro malé táborníky. Během mše nám pěkně vyhládlo, takže po jejím skončení „hurá“ na faru, kde jsme se pustili s chutí do připravených boloňských špaget.

Myslím, že se všem tábor velmi líbil, rádi na něj vzpomínáme, a hlavně děkujeme našemu Otci Jánovi za umožnění a podporu tohoto tábora na faře. Vážíme si toho u něj, že naše nápady pro akce s dětmi nejen podporuje, ale jak sám říká, „těší se z toho!“

/Mládež farnosti Halenkov/

Strach

V životě člověk zažije mnoho strachu a obav z jistých věcí, které nám život připraví. Tento pocit prožíváme vždy podle toho, jak silný strach nás obejme a jak těžký okamžik člověk prožívá. Jedno je však jisté – lidé se něčeho báli již od pradávna, ale svoji živou vírou a láskou k našemu Stvořiteli, vždy uměli tento strach potlačit a zvítězit nad ním. Tak, jako v tomto příběhu z první světové války, v němž síla velké důvěry k Bohu člověku zachránila život.

Je to už mnoho let, kdy starý muž a dědeček v jedné osobě vyprávěl svému malému vnukovi tento příběh. Byl na frontě až někde v Itálii, všude zuřila válka, kolem sténali zranění, a v každém okamžiku je v zákopech navštěvovala smrt, kterou z oblak nesly vybuchující bomby.

Jednou při nočním útoku seděl tento muž v trychtýři po letecké pumě a opakoval si, že dvakrát na jedno místo puma nemůže dopadnout, to byla válečná moudrost, která však nemusela vždy platit, jako dvacetiletý mladík se třásl hrůzou a tu si všiml, že na tom nebezpečném místě není sám.

Vedle něj se krčil mladý bohoslovec, který sloužil u stejné setniny. Vůkol bylo slyšet jen štěkot kulometů a dopadající bomby trhaly vojáky i zem na kusy. Dědeček se hrůzou až bolavým strachem rozplakal, chtěl tolik žít a vrátit se do rodné krajiny ke svým rodičům, ke své milované dívce. Nechtěl zahynout na této válečné pláni v cizí zemi, aby tady jeho tělo zasypali italskou hlínou.

Bohoslovec, který s ním byl v té tmavé jámě, jenž připomínala hrob, se na dědečka upřímně usmál a řekl. „Boj se jenom svého strachu.“ Dědeček na něj udiveně pohlédl. „Cože?“ „Není nic kromě strachu, čeho by ses měl bát…“ Tu vedle nich vybuchla další bomba a do jejich úkrytu zasvištěl oblak hlíny.

Bohoslovec si setřel hlínu z tváře. Opět se na dědečka usmál velmi povzbudivě. „Proč bychom se měli bát, když je s námi všude náš Všemohoucí.“ Řekl bohoslovec. A dědeček vyprávěl, jak na něj z těchto slov vydechl klid, veliký klid…

Za čas utichla střelba a ocelové ptáky nesoucí smrt zakrylo nebe. Dědeček i bohoslovec se vyplazili ze svého úkrytu a vrátili se ke zbytku své jednotky.

A tak se dědeček po čase přece jen vrátil ke své rodině, oženil se a těšil se ze svého tak obyčejného, ale přesto krásného života. Vždy se však v čase zlém i dobrém obracel k Hospodinu, k Tomu, jenž miluje každého z nás, k Tomu, který ví, že každé zlo a válka především, je špatná věc. Jelikož válka odtrhává, rozbíjí přátelé a rodiny kazí nejčistějšího a šťastného Boha, jenž nás zde stvořil. Válka naplňuje lidské srdce jen nenávistí, místo lásky k bližnímu ničí tento nádherný svět a člověka naplňuje bezmocným strachem.

Každý z nás ve svém čase prožil určitě hodně nepříjemných chvil, hodně úzkostí, hodně nebezpečí i hodně strachu, ale někdy opravdu postačí obléci se do pláště víry, modlitby a důvěry ke Stvořiteli, abychom jisté obavy a strach odehnali od našich příbytků.

A měli bychom si zapamatovat tu danou větu mladého bohoslovce, v níž se odráží pravda a veliké síla zároveň. „Proč bychom se měli bát, když je s námi všude Všemohoucí…“

Nad stránkami našich matrik:

Křty: Do našeho farního společenství byli přijati ve křtu svatém tito naši farníci:

1.10.2017	Matěj MALOUŠEK	Huslenky 268
	Karolína ROMANOVÁ	Halenkov 621
	Kristýna ROMANOVÁ	Halenkov 621
	Štěpán ČÍŽ	Halenkov 493
	Marek PETŘVALSKÝ	Karolinka, Rajchova 694
8.10.2017	Andrej ČILIPKA	Huslenky 320
5.10.2017	Elena HANIČÁKOVÁ	Vsetín – Jasenicce 629

Sňatky:

V sobotu 7.10. v 10:30 si v našem kostele udělí svátost manželství snoubenci
Zuzana KOPECKÁ z Halenkova č. 503 a Jakub GAJDOŠ ze Vsetína – Benátek 1891

Pohřby: Od posledního zveřejnění ve Farním hlase jsme se rozloučili s těmito našimi farníky:

30.8.2017	Eva BĚHALOVÁ, roz. Butková	Halenkov 522	59 let
31.8.2017	Pavel VALCHÁŘ	Nový Hrozenkov – Břežitá 28	71 let
22.9.2017	Marie KOTULKOVÁ	Halenkov – Hluboké 255	90 let

Odpočinutí věčné dej jim, ó Pane!